LI. La biennale di Venezia – česko-slovenská expozícia


Projekt: Model sveta / Quadrophonia
Kurátor: Marek Pokorný (Česká republika, Moravská galerie v Brne)
Umelci: Stano Filko (Slovensko), Jan Mančuška (Česká republika), Boris Ondreička (Slovensko), Marek Pokorný (Česká republika)
Komisár: Alexandra Kusá (Slovenská republika, Slovenská národná galéria)

Na 51. benátskom bienále bude Českú a Slovenskú republiku reprezentovať česko-slovenský kurátorský projekt Model sveta / Quadrophonia. Autormi projektu sú skupina výtvarných umelcov a jeden výtvarný teoretik: Stano Filko (jedna z najvýraznejších a najoriginálnejších osobností slovenského umenia druhej polovice 20. storočia), Boris Ondreička (držiteľ výročnej ceny SCCA – Bratislava, 1996), Jan Mančuška (tohtoročný držiteľ Ceny Jindřicha Chalupeckého) a Marek Pokorný (riaditeľ Moravskej galérie v Brne), ktorý je zároveň kurátorom projektu.
Tohtoročné kreovanie projektu benátskeho bienále je výsledkom procesu, ktorý navrhla a predložila Slovenská národná galéria svojmu zriaďovateľovi, Ministerstvu kultúry SR (ako jednu z dvoch alternatív riešenia tohtoročného Bienále), ktoré následne poverilo SNG prípravou a zabezpečením projektu.
Slovenská národná galéria – po dohode s českou stranou (po rokovaní s vedúcimi predstaviteľmi Národní galerie v Prahe, MK ČR a MK SR) sa tento rok rozhodla pre výnimočné riešenie – na reprezentáciu SR a ČR predložila vlastný projekt. Voľbu tejto cesty zadania, ktorá je po dohode s NG v Prahe na rozhodnutí každej vrcholnej inštitúcie zabezpečujúcej česko-slovenskú expozíciu na Bienále Benátky, spôsobila mimoriadna situácia: nie práve pozitívna skúsenosť so zadávaním projektov cez výberové konanie, zmena finančného a rozpočtového mechanizmu, časová tieseň vzhľadom na schvaľovanie rozpočtu, či posun termínu zadania projektu z talianskej strany. SNG pokladá v tomto roku túto cestu za najschodnejšiu hlavne s ohľadom na skutočnosť, že chce zaručiť dôstojnú reprezentáciu oboch krajín, ich paritné zastúpenie a zároveň aj kvalitnú prezentáciu súčasného českého a slovenského umenia.
SNG postavila projekt, ktorý má odzrkadľovať a reflektovať všetky pozitívne skúsenosti získané počas organizácie BB v minulých rokov (voľba kurátorského česko-slovenského projektu „ušitého“ na mieru podujatiu a priestoru) a zároveň sa vyvarovať rôznych problémov, ktoré ohrozovali a značne komplikovali prípravu Bienále (znovu zavedenie funkcie komisára zo strany SNG a dôrazný dosah na rozpočet projektu a jeho realizáciu).
Do budúcnosti sa zo strany SNG navrhuje výber projektu cez odborné česko-slovenské kuratórium. Zasadíme sa, aby bol výber projektu ukončený už rok pred realizáciou Bienále, čo umožní vyhnúť sa mimoriadnym rozhodnutiam vyplývajúcim z časového stresu, zároveň ponechať väčší priestor nielen organizátorom projektu, ale aj kurátorom a umelcom, ktorí sa rozhodnú zúčastniť výberového konania.
SNG

Model sveta / Quadrophonia
Kurátor: Marek Pokorný (Česká republika, Moravská galerie v Brne)
Umelci: Stano Filko (Slovensko), Jan Mančuška (Česká republika), Boris Ondreička (Slovensko), Marek Pokorný (Česká republika)
Komisár: Alexandra Kusá (Slovenská republika, Slovenská národná galéria)

Do prostoru česko-slovenského pavilonu tentokrát nevstupují jednotliví autoři, nýbrž výsledek diskuse nad možností sjednotit různá hlediska, diskuse, která zahrnuje rozdílná východiska svých protagonistů. Spoluautoři se dočasně vzdávají své identity, aniž by se ve výsledku ztratily konkrétní tvůrčí peripetie a zkušenosti jednotlivců. Každý z nich se stejnou měrou podílí na procesu vytváření aktuálního, dočasně platného modelu světa, jenž se rodil v interakci – ve vzájemných shodách i neshodách.
Modelem v tomto smyslu nerozumíme ani „obraz světa“, který lze číst různými směry, aniž by se jako celek rozpadl, ale ani nějaké „schéma“, jež je pochopitelné pouze staticky nebo při lineárním čtení a navíc v rámci jednoznačně definovaných propozic. Divák tak má v případě modelu předepsáno určité hledisko, určitou pozici, ale přitom jeho účast nekončí přijetím jednoznačné zprávy. Model zprostředkovává celek, nikoli jednotlivé informace, které jsou výstupem schématu či vzorce. Model je nepřenosný. Určují ho čas vzniku a místo realizace. Jindy a jinde by musel být vytvořen zcela od začátku, vypadal by jinak, aniž by se však zásadně změnil jeho smysl.
Spojení různých generací: Stano Filko – 1937, Marek Pokorný – 1963, Boris Ondreička – 1969, Jan Mančuška – 1972, a tedy různých přístupů ke světu a k umění, různých zkušeností a různého zázemí je nejen příkladem vztahů mezi českou a slovenskou uměleckou scénou, ale také dokladem životnosti konceptuálního umění. Navíc se myšlení některých slovenských a českých konceptuálních a akčních umělců 60. a 70. let ukazuje být stále důležitější pro vývoj umění posledních patnácti let jako jeho předobraz i impuls k revizi specifického prostoru postmoderny, která ovlivnila přelom 80. a 90. let. Ke slovu se opět dostávají silné vize, komplexní zájem o různé vrstvy sociální skutečnosti či deklarovaná vůle vyjasnit, změnit a vyčistit vztahy mezi celkem zkušeností a jeho reprezentací v sociálním prostoru. Hlavní postavou projektu Model světa/ Quadrophonia se z tohoto zorného úhlu zdá být protagonista slovenské avantgardy 60. a 70. let Stano Filko, avšak finální koncepce a realizace česko-slovenské účasti na 51. bienále v Benátkách je společným dílem tří umělců a kurátora.
Jednotící princip tvorby všech tří umělců s mezinárodním kreditem je právě konstrukce modelů skutečnosti. Od 70. let spočívá těžiště tvorby Stana Filka ve všezahrnujícím vytváření modelů. Jeho kosmologicky orientované enviromenty a koncepty spojují každodenní realitu s metafyzickými až mystickými projekcemi, v nichž své místo nachází každá zkušenost, každá věc a každá událost v dějinách lidstva. Boris Ondreička metodou samplování vytváří z toku informací, šumů a vjemů hybridy osobních stavů a fyzického světa, přičemž „fluidní já“ je rastrem, filtrem reality. Jana Mančušku fascinuje každodennost, obyčejné předměty a jejich zasazení do sítě sociálních a funkčních sítí současného světa. Modely těchto předmětů a sociálních prostorů jsou stejnou měrou analogií i analýzou, jejichž prostřednictvím autor ukazuje zrcadlení sociálních makrocelků v mikrosvětě každodennosti. Možnosti spolupráce tohoto typu byly dány předchozími společnými projekty Stana Filka a Borise Ondreičky (např. 60/90, Bratislava 1996), ale také společná výstava Borise Ondreičky a Jana Mančušky (Jan Ondreička / Boris Mančuška, Praha 2003).

Marek Pokorný

via sng.sk